míchat
verb
vyvolávat vzájemný pohyb částic látky či souboru objektů
混
míjet
verb
  1. projíždět / procházet / prolétávat okolo a nezastavit se
    过
  2. přecházet v čase; „odplouvat do minulosti“, opouštět přítomnost
    升級
míle
noun
délková míra
里
mínit
verb
  1. Modèle:Příznak2 zastávat určitý názor
  2. Modèle:Příznak2 mít úmysl
怀念
mínění
noun
myšlenkový postoj k určité záležitosti
句
mír
noun
stav bez války
和平
míra
noun
  1. velikost, délka, rozměr, množství něčeho
  2. Modèle:Příznaky rozsah, případně jistá mez, jejichž přiměřenost obecně závisí na mínění mluvčího
尺寸
mírný
adjective
rozsahem či intenzitou vzdálený od extrémů
溫和的
mísa
noun
Modèle:Příznaky nádoba či předmět podobný míse [1] využívaný jinak než ke stravování
碗
mísit
verb
vzájemně kombinovat, vytvářet směs
混
místnost
noun
oddělený prostor v budově vymezený nejčastěji zdmi, stropem, podlahou a dveřmi.
房间
místo
noun
Modèle:Upřesnění určitá konkrétní část prostoru, kde se něco může konat nebo někdo/něco může být/nacházet se, kam něco patří
  1. 地方
  2. 地点
mít
verb
  1. vlastnit
  2. zakoušet, podstupovat; být objektem nějaké okolnosti, pocitu či stavu
有
mítink
noun
organizované shromáždění mnoha osob
再会合
mívat
verb
často či obvykle mít
太
míza
noun
nažloutlá tekutina v mízní soustavě živočichů odvádějící metabolity a přebytečné látky do krve
淋巴
míč
noun
kulaté sportovní náčiní na házení, kopání a další herní činnosti
球