úřad
noun
  1. organizační jednotka s určitou věcnou a územní působností
  2. okruh záležitostí orgánu nebo organizační jednotky subjektu veřejné správy vykonávaný fyzickou osobou nebo kolegiem osob
  3. soubor osob přidaný orgánu na pomoc při výkonu jeho úřadu (2) tvořící organizační jednotku bez pravomoci vydávat právní akty
  4. budova sídla úřadu (1)
  1. myndighet
  2. ämbetsverk
úřední
adjective
související s úřadem
officiell
úředník
noun
zaměstnanec úřadu vykonávající kancelářskou činnost
tjänsteman