ztratit
verb
  1. nebýt schopný určit místo, kde se nachází předmět, jehož polohu dotyčný předtím znal
    1. потерять
    2. затерять
  2. přestat mít
    1. потерять
    2. затерять
    3. лишиться
ztroskotanec
noun
ten, kdo opakovaně selhal v důležitých záležitostech; někdo, komu se opakovaně nedaří
неудачник
ztroskotat
verb
  1. Modèle:Upřesnění roztříštit se nárazem o břeh, Modèle:Upřesnění přežít takovou nehodu, stát se trosečníkem
    1. крушение
    2. потерпеть
  2. selhat, mít neúspěch
    1. потерпеть
    2. рухнуть
ztrácet
verb
  1. nechávat předměty na nějakých místech tak, že poté dotyčný není schopný určit, kde se nachází
  2. přestávat mít
терять
ztráta
noun
Modèle:Příznaky situace, kdy výdaje hospodářské jednotky jsou větší než její příjmy
потеря
ztuha
adverb
с трудом
ztučnět
verb
ztloustnout, stát se tučným
потолстеть
ztížit
verb
  1. облегчать
  2. усложнить
ztěžovat
verb
  1. облегчать
  2. усложнять
ztřeštěnec
noun
сумасброд