hřbitov
noun
místo, kde se ukládají (pohřbívají) mrtví
  1. gavlund
  2. kirkegård
hřeben
noun
plochý předmět s úzkými výčnělky sloužící k česání vlasů, srsti apod.
kam
hřebík
noun
kovový kolík se špičkou na jednom konci a hlavičkou na druhém, určený ke spojování předmětů jeho zatloukáním
spiker
hřebíček
noun
koření připomínající hřebíček (1); usušený kalich a poupě hřebíčkovce vonného
kryddernellik
hřešit
verb
synde
hřib
noun
rod hub
rørsopp
hřiště
noun
Modèle:Příznaky místo vyhrazené sportovnímu soutěžení podle pravidel
terreng
hřmi
verb
vytvářej zvuk hromu během bouře — druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa hřmít
tordne
hřmít
verb
vytvářet zvuk hromu během bouře
tordne
hřát
verb
vydávat resp. předávat teplo
opphisse
hřát si hada na prsou
idiom
nevědomky koexistovat s někým, kdo mi škodí, podporovat svého skrytého nepřítele
nære en slange ved sitt bryst
hříbě
noun
mládě koně
  1. fole
  2. føll
hřích
noun
přestoupení božího přikázání nebo společností vyžadovaného mravu
synd
hřídel
noun
pevná součást technického zařízení, nejčastěji ve tvaru válce, sloužící jako osa otáčení
tre
hříva
noun
dlouhá srst na krku koní a dalších druhů zvířat
man
hříšný
adjective
syndig