šíita
noun
muslim, příslušník jedné ze dvou hlavních větví islámu, uznávající za pramen víry pouze korán
シーア
šíje
noun
  1. Modèle:Příznaky úzký pás pevniny sevřený ze dvou stran mořem
  2. zadní část krku
地峡
šílenec
noun
気違い
šílenství
noun
duševní porucha spojená s chováním odporujícím zdravému rozumu
狂気
šílený
adjective
  1. Modèle:Upřesnění vykazující silnou duševní poruchu
  2. Modèle:Příznaky velmi intenzivní
気が狂った
šíp
noun
střela vystřelovaná z luku nebo kuše
矢
šípek
noun
plod růže
ハマナスの実
šít
verb
pomocí jehly provlékat nit skrz látku či jiný ohebný materiál a vytvářet takto nová pevná spojení
縫う
šířit
verb
(aktivně) činit více častým, obvyklejším na více místech
広げる
šířka
noun
  1. velikost předmětu v určitém směru (zpravidla kolmo k největšímu rozměru)
  2. rozsah určitého souboru informací s ohledem na přítomnost mnoha témat
よこ