ztratit
verb
  1. nebýt schopný určit místo, kde se nachází předmět, jehož polohu dotyčný předtím znal
  2. přestat mít
失う
ztroskotanec
noun
ten, kdo opakovaně selhal v důležitých záležitostech; někdo, komu se opakovaně nedaří
敗者
ztrácet
verb
  1. nechávat předměty na nějakých místech tak, že poté dotyčný není schopný určit, kde se nachází
  2. přestávat mít
失う
ztráta
noun
  1. událost, kdy někdo pozbyde určitého statusu či nároku
  2. Modèle:Příznaky situace, kdy výdaje hospodářské jednotky jsou větší než její příjmy
損失
ztuchlý
adjective
黴臭い