vstoupit
verb
  1. chůzí se dostat do objektu či vymezené oblasti
  2. zahájit nový stav
入る
vstup
noun
    1. místo, kterým lze vstoupit do určitého objektu či oblasti
    2. událost, kdy někdo vstoupí do určitého objektu či oblasti
    3. vstupné
    入り口
  2. Modèle:Příznaky část zařízení, sloužící pro přijímání vnějších dat, materiálu, kapaliny apod.
    インプット
vstupenka
noun
doklad opravňující ke vstupu do vyznačeného prostoru, kam je vstup obvykle podmíněn zaplacením poplatku – tzv. vstupného
切符
vstupovat
verb
  1. chůzí se dostávat do objektu či vymezené oblasti
    這入る
  2. zahajovat nový stav
    入る
vstát
verb
  1. dostat se do vzpřímené polohy
    立ち上がる
  2. přemístit se z lůžka po spaní
    起きる
vstávat
verb
  1. ukončit spánek
    起きる
  2. zvednout se, zaujmout vzpřímenou polohu těla
    立ち上がる