Svatava
noun
městys v okrese Sokolov
スヴァタヴァ
Svatý Vincenc a Grenadiny
noun
ostrovní stát v Karibiku
セントヴィンセントおよびグレナディーン諸島
Svazijsko
noun
malý vnitrozemský stát v jižní Africe
スワジランド
svah
noun
nakloněná část terénu
スロープ
sval
noun
orgán, umožňující pohyb součástí těla živočichů
筋肉
svalnatý
adjective
mající vyvinuté svaly
ムキムキ
svar
noun
溶接
svastika
noun
symbol obvykle ve tvaru rovnoramenného kříže s kolmými výběžky na koncích, orientovaných v jednom smyslu otáčení
ハーケンクロイツ
svatba
noun
obřad, při kterém vzniká manželství
  1. 結婚式
  2. 結婚
svatokrádež
noun
znesvěcení, zneuctění posvátného (náboženského) předmětu (např. eucharistie, výtisku koránu), místa (např. kostela, hřbitova) nebo osoby (svedení řeholnice)
冒涜
svatozář
noun
Modèle:Upřesnění zářící kruh kolem hlavy světce či světice
  1. 円光
  2. 光雲
svatyně
noun
oddělené posvátné místo určené k modlitbě, meditaci či uctívání, chrám
神社
svatý
adjective
člověk považovaný za obzvláště hodného náboženské úcty
  1. 神聖
  2. 聖人
svaz
noun
  1. organizace sdružující státy, instituce, kolektivy nebo osoby za účelem prosazování společných zájmů
    同盟
  2. Modèle:Příznaky druh množiny v algebře
    ラティス
svazek
noun
skupina rovnoběžných tenkých objektů držících pohromadě
束
svačina
noun
lehké jídlo, konzumované mezi hlavními jídly
おやつ
svetr
noun
součást oděvu na horní část trupu, zpravidla pletená a s dlouhými rukávy
セーター
svině
noun
samice prasete domácího
雌豚
svislý
adjective
  1. visící dolů
  2. kolmý na obzor, rovnoběžný se směrem působení gravitační síly
垂直
svitek
noun
svinutý předmět
スクロール
sviňucha
noun
rod mořských savců z řádu kytovců
  1. 鼠海豚
  2. ネズミイルカ
svišť
noun
rod hlodavce (Marmota), z čeledi veverkovitých
マーモット
svléct se
verb
sundat si všechny nebo určité kusy oblečení
服を脱ぐ
svlékat se
verb
odkrývat svůj nahé tělo tím, že sundám všechny nebo určité kusy oblékání
服を脱ぐ
svléknout
verb
odebrat všechny nebo určité kusy oblečení
服を脱ぐ
svléknout se
verb
sundat si všechny nebo určité kusy oblečení
服を脱ぐ
svoboda
noun
  1. stav, kdy člověk může relativně volně rozhodovat o svém životě, aniž by ho v tom omezoval stát, popř. jiná osoba
  2. označení některých základních lidských práv
自由
svobodný
adjective
  1. mající svobodu (možnost uplatňovat svou vůli bez vměšování druhých); volný
  2. konaný, učiněný na základě nikým neomezované volby
  3. samostatný, nezávislý
  4. nikým neomezovaný, neregulovaný, nespoutaný omezeními
  5. jsoucí na svobodě (nejsoucí ve vězení)
  6. takový, který dosud neuzavřel manželství
  7. nejsoucí otrokem
独身
svodidlo
noun
zábrana podél silnice pro znemožnění vyjetí vozidel z vozovky
  1. ガードレール
  2. 防護柵
svorka
noun
Modèle:Příznaky pomůcka sloužící k sevření nebo sepnutí něčeho nebo ke spojení dvou a více předmětů
クラスプ
svrab
noun
druh kožní choroby způsobené zákožkou svrabovou
疥癬
svrchovanost
noun
主権
svršek
noun
typ hrací karty německého typu
オーバー
svátek
noun
  1. Modèle:Vazba den, kdy se připomíná výročí významné události
    休日
    1. Modèle:Vazba den v roce, kdy se původně vzpomínalo určitého světce, považovaný za významný den všech osob se shodným křestním jménem
    2. den, kdy se obvykle nepracuje
    3. Modèle:Příznaky situace, kdy někdo není vyrušován
    聖名祝日
svátost
noun
Modèle:Příznaky jeden ze sedmi duchovních darů udělovaných křesťanskou církví, jednou provždy nebo opakovaně, skrze osobu kněze nebo mezi laiky navzájem; obřad, který prostřednictvím viditelného symbolu zprostředkuje neviditelnou Boží milost
サクラメント
svázat
verb
spojit (objekty) provazem či podobným ohebným předmětem tak, aby držely pohromadě
綴じる
svíce
noun
obvykle válcovitý výrobek z vosku, parafínu, loje apod. sloužící ke svícení
蝋燭
svícen
noun
stojan na svíčku
枝付き燭台
svítit
verb
vydávat světlo
光る
svízelný
adjective
přinášející svízele, těžkosti
辛い
svíčka
noun
  1. obvykle válcovitý výrobek z vosku, parafínu, loje apod. sloužící ke svícení
    蝋燭
  2. Modèle:Příznaky součástka zážehových motorů sloužící k vytvoření elektrické jiskry
    スパークプラグ
  3. Modèle:Příznaky gymnastický cvik, kdy tělo a nohy jsou vztyčeny svisle vzhůru a hlava a ramena spočívají na podložce
    ろうそく
svědectví
noun
証言
svědek
noun
ten, kdo je přítomen u nějaké události, kdo ji vidí a slyší
目撃者
svědomí
noun
  1. složka lidského nitra posuzující nebo určující jednání člověka z hlediska jeho mravních nebo jinak určených zásad
  2. Modèle:Příznaky svědectví
良心
svědčit
verb
vystupovat, zejména u soudu, jako svědek
証言
svěrač
noun
sval uzavírající tělní dutinu
括約筋
svěrák
noun
jednoduchý nástroj pro upnutí malých předmětů, tvořený dvěma čelistmi a svíracím mechanismem
万力
svět
noun
  1. Země se vším, co je na ní
  2. cizí, daleké země
  1. 世界
  2. 界
světlo
noun
viditelné záření / elektromagnetické vlnění
  1. 光
  2. 明かり
světluška
noun
světluška větší
蛍
světlý
adjective
odrážející nebo mající velké množství světla
明るい
světský
adjective
  1. vztahující se k životu v lidském světě
  2. nacházející se mimo sféru církve či náboženství, v protikladu vůči těmto
世俗