Věra
noun
ženské křestní jméno
Foy
věc
noun
  1. předmět; jev, který je vnímaný
    1. chose
    2. affaire
  2. Modèle:Příznaky vše, co je rozdílné od osoby a slouží k potřebě lidí
    1. bien
    2. chose
  3. záležitost, problém, aféra
    affaire
věcný
adjective
související s věcí
réel
věda
noun
lidská činnost zabývající se poznáváním skutečnosti pomocí soustavného a systematického pozorování, experimentování a studia vlastností, zákonitostí a vztahů objektů; vytvářející soustavu verifikovaných formulovaných znalostí;
science
vědec
noun
osoba, která se zabývá studiem či řešením nějakého vědeckého oboru nebo problému
  1. scientifique
  2. chercheur
vědecký
adjective
týkající se vědy
scientifique
vědomost
noun
poznatek osvojený nějakou formou učení
connaissance
vědomí
noun
stav, kdy živočich ví, co se okolo něj děje
conscience
vědomý
adjective
Modèle:Upřesnění prováděný tak, že původce ví o svých činech
  1. conscient
  2. délibéré
vědomě
adverb
v důsledku vlastního rozhodnutí
consciemment
vědoucí
adjective
sachant
vědět
verb
mít vědomost, být seznámen
  1. savoir
  2. connaître
vědět všechno nejlíp
idiom
Modèle:Příznaky osobovat si privilegovanou míru znalostí či dovedností
  1. je-sais-tout
  2. se croire le premier moutardier du pape
  3. se croire sorti de la cuisse de Jupiter
věječka
noun
lopata ze dřeva na přesívání a čištění obilí
van
vějíř
noun
  1. plochá pomůcka pro ruční ovívání, nejčastěji skládací, tvořená úzkými lamelami spojenými na jednom konci a potaženými společně kusem textilie, takže ji lze rozložit do tvaru kruhové výseče či půlkruhu
    éventail
  2. Modèle:Příznaky množství, řada, škála
    1. éventail
    2. gamme
    3. palette
věk
noun
doba která uplynula od něčího narození, resp. vzniku
âge
věnec
noun
dekorativní předmět kruhového tvaru, vytvořený spletením větviček, stébel apod.
couronne
věno
noun
majetek věnovaný nevěstě, zejména jejími rodiči, jako vklad do manželství
dot
věnovaný
adjective
  1. takový, jenž byl věnován, dán někomu
    donné
  2. takový, jenž se věnuje něčemu
    1. consacré
    2. dédié
    3. voué
věnovat
verb
dávat či dát k dispozici
  1. donner
  2. offrir
  3. accorder
  4. dédicacer
věnovat se
verb
  1. Modèle:Vazba vědomě a záměrně poskytovat svůj čas, úsilí, city, příp. talent nějaké aktivitě
  2. Modèle:Vazba vědomě a záměrně poskytovat svůj čas konkrétní osobě nebo plnění jejích přání, požadavků apod.
se consacrer
věnující se
adjective
který se něčemu (nebo někomu) věnuje
se consacrant
věrný
adjective
dodržující svůj závazek vůči partnerovi v citovém vztahu
  1. fidèle
  2. loyal
  3. dévoué
věrný
noun
člověk, prokazující stálou podporu někomu resp. určitým myšlenkám
fidèle
věru
adverb
Modèle:Příznaky ve skutečnosti
en effet
věta
noun
  1. slovo nebo nejčastěji několik slov spojených podle pravidel gramatiky, nesoucí informační obsah; myšlenka vyjádřená slovy
    1. phrase
    2. proposition
  2. Modèle:Příznaky významné, obecné a netriviální tvrzení, které je dokázáno
    théorème
  3. Modèle:Příznaky část hudební skladby
    mouvement
větev
noun
dřevnatá nadzemní část dřeviny vyrostlá ze stonku
  1. branche
  2. rameau
větrat
verb
vpouštět čistý vzduch do uzavřeného prostoru
aérer
větrník
noun
  1. větrný mlýn
    moulin à vent
  2. Modèle:Příznaky větrná elektrárna
    éolienne
větrný
adjective
  1. (nestupňovatelné) související s větrem
    1. vent
    2. éolien
  2. spojený se silným větrem
    venteux
větrolam
noun
řada stromů či podobná překážka sloužící ke zmírnění rychlosti větru
brise-vent
větrák
noun
zařízení vytvářející proudění v plynech typicky užívané k chlazení
ventilateur
větrání
noun
výměna vzduchu mezi uzavřeným prostorem a okolím
  1. aération
  2. ventilation
většina
noun
nadpoloviční část celku
  1. majorité
  2. plupart
většinou
adverb
ve většině případů
la plupart du temps
většinový
adjective
související s většinou
majoritaire
větší
adjective
komparativ (2. stupeň) adjektiv velký a veliký
  1. grand
  2. plus
vězení
noun
  1. zařízení, ve kterém se vykonává trest odnětí svobody
  2. trest odnětí svobody
  3. Modèle:Příznaky stav vězněného, pobyt ve vězení (1, 2) nebo v zajetí
  4. stav vězícího
  1. prison
  2. réclusion
vězeň
noun
muž omezený na svobodě pobytem ve vězení resp. obdobném zařízení
  1. prisonnier
  2. détenu
věznice
noun
zařízení, ve kterém se vykonává trest odnětí svobody
prison
věznit
verb
držet (někoho) ve vězení
emprisonner
věčnost
noun
vlastnost toho, co existuje navěky, bez časového omezení
  1. éternité
  2. perpétuité
věčný
adjective
mající časově neomezené trvání
éternel
věčně
adverb
Modèle:Příznaky velmi často, téměř vždy
  1. éternellement
  2. pour toujours
  3. à jamais
věřit
verb
být přesvědčen o pravdivosti něčeho
croire
věřitel
noun
kdo půjčuje peníze nebo poskytuje úvěr
créancier
věřící
adjective
mající náboženskou víru
croyant
věšet
verb
zachycovat shora nebo za svrchní část nad prázdnem
  1. pendre
  2. suspendre
  3. accrocher
věštec
noun
člověk který věští
voyant
věšák
noun
zařízení určené pro věšení oblečení
portemanteau
věž
noun
  1. vysoká štíhlá stavba
  2. šachová figura, která se smí pohybovat po řadách a sloupcích, nikoliv diagonálně
tour