Řím
noun
  1. hlavní město Itálie
  2. Modèle:Příznaky političtí zástupci Itálie
  3. Modèle:Příznaky starověký státní útvar, který v době největšího rozmachu zahrnoval celou oblast okolo Středozemního moře
Roma
Říman
noun
obyvatel Říma
romana
Římanka
noun
obyvatelka Říma
romana
říci
verb
povědět slovy
dir
říct
verb
  1. vyjádřit pomocí mluvených slov
  2. vyjádřit beze slov
  3. Modèle:Vazba vyjádřit požadavek
  4. použít slovo jako označení
dir
řídit
verb
  1. ovládat dopravní prostředek
    conduir
  2. rozhodovat o fungování organizace, procesu či o práci skupiny osob
    dirigir
řídit se
verb
  1. vykonávat určitou činnost podle daných pokynů či pravidel
    estar
  2. odehrávat se v souladu s určitými zákonitostmi
    acatar
řídký
adjective
  1. Modèle:Upřesnění mající malou hustotu
  2. Modèle:Upřesnění mající malou viskozitu
  3. Modèle:Upřesnění málokdy se vyskytující
clar
řídítka
noun
součást jednostopých vozidel, umožňující jejich řízení pootáčením předního kola
manillar
říhnutí
noun
Modèle:Upřesnění jednorázové vypuštění přebytečného vzduchu z žaludku a/či jícnu ven ústy doprovázené charakteristickým zvukem
rot
říje
noun
zel
říjen
noun
desátý měsíc v roce
octubre
říkadlo
noun
jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
cançó infantil
říkanka
noun
jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
rima
říkat
verb
projevovat se hlasem
dir
říkačka
noun
Modèle:Příznaky jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
rima
říkánka
noun
Modèle:Příznaky říkanka; jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
rima
říkávat
verb
často či obvykle říkat
amb
římskokatolický
adjective
související s křesťanskou církví jejíž hlavou je papež sídlící v Římě
Romà
římský
adjective
související s Římem
romà
řítit se
verb
  1. rychle se pohybovat dolů padáním
    col·lapsar-se
  2. rychle se pohybovat jedním směrem po povrchu
    bombardejar
řízení
noun
    1. činnost, jíž někdo rozhoduje o fungování organizace
    2. technické zařízení dopravního prostředku určené k ovládání směru pohybu
    administració
  2. administrativní postup s předepsanými pravidly
    procediment
říčka
noun
Modèle:Příznaky řeka
rierol
říše
noun
Modèle:Příznaky základní taxonomická kategorie hierarchické klasifikace organismů tvořená kmeny
regne