řád
noun
  1. soubor nařízení, předpisů, pravidel
  2. logické uspořádání
  3. vyznamenání udělované některými institucemi
  4. Modèle:Příznaky společenství odděleně žijících osob, které složily slib zachovávat určitá náboženská pravidla
  5. Modèle:Příznaky taxonomická kategorie nadřazená čeledi a podřazená třídě
  6. Modèle:Příznaky přibližné vyjádření velikosti pomocí mocnin deseti
о́рден
řádit
verb
  1. (o člověku nebo jiné bytosti) projevovat se divoce (jako přírodní živel)
    лудувам
  2. (o člověku) provádět rozsáhlé represe
    беснея
řádka
noun
  1. více věcí, případně i bytostí uspořádaných v řadě za sebou v jedné linii
    врява
  2. vodorovná řada písmen, číslic či dalších znaků vedle sebe
    конту́р
řádný
adjective
mající řád
норма́лен
řádně
adverb
řádným způsobem
надлежно