Řecko
noun
přímořský stát v jihovýchodní Evropě
  1. Гърция
  2. Гъ́рция
Řek
noun
muž řecké národnosti, obyvatel Řecka
грък
Řekyně
noun
obyvatelka Řecka
гъркиня
Řezno
noun
město v Bavorsku
Регенсбург
řecký
adjective
související s Řeckem
гръцки
ředidlo
noun
prostředek sloužící k rozpouštění či ředění barvy, většinou tekutý
разредител
ředit
verb
činit řídkým, snižovat hustotu nebo koncentraci
разводнявам
ředitel
noun
muž v čele firmy, školy nebo jiné organizace
директор
ředitelka
noun
žena v čele organizace
директорка
ředkvička
noun
malá ředkev, zelenina s jedlou hlízou červené barvy (Raphanus sativus)
репичка
řeholnice
noun
členka řeholního řádu
калу́герка
řehtačka
noun
dřevěný nástroj, který o Velikonocích svolával věřící na mši
кречетало
řeka
noun
větší přirozený vodní tok
  1. река
  2. река́
řemdih
noun
млати́ло
řemen
noun
ремък
řemeslník
noun
osoba provozující nějaké řemeslo
занаятчи́я
řemeslo
noun
Modèle:Příznaky obor činnosti, povolání
занаят
řepa
noun
rod rostlin z čeledi merlíkovitých pěstovaných buď jako krmné nebo pro výrobu cukru, případně zavařenin
цвекло́
řepka
noun
brukev řepka; rostlina pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě biopaliv
рапица
řetěz
noun
předmět sloužící pro upevňování či přenos síly, tvořený navzájem spojenými pevnými články
  1. верига
  2. синджир
řetězec
noun
spojení, kombinace, souvislá řada entit či jevů (např. znaků, slov, událostí, čísel) připomínající řetěz
вери́га
řetězový
adjective
související s řetězem
око́ви
řev
noun
velmi hlasitý táhlý zvuk
бучене
řezat
verb
  1. oddělovat od sebe či přerušovat postupně pomocí ostrého nástroje, zejména pily nebo nože
    режа с трион
  2. (silně) bít, např. z výchovných důvodů; udělovat nářez, dávat výprask
    навършавам
řezačka
noun
nástroj na řezání
[[корабен|ко́рабна]] [[ло́дка]]
řezník
noun
  1. osoba, která poráží jatečná zvířata, zpracovává nebo prodává syrové maso
    касапин
    1. Modèle:Příznaky chirurg, provádějící své zákroky necitlivě
    2. Modèle:Příznaky pachatel či organizátor krvavého zabíjení, vraždění
    каса́пин
řezný
adjective
uzpůsobený k řezání
изрезка
řezák
noun
druh zubu v přední části úst, který slouží k ukusování potravy
резец
řeč
noun
  1. hlasová komunikace mezi lidmi
  2. soustava slov a pravidel jejich používání charakteristická pro určitou skupinu lidí
  3. slova předkládající souvislé myšlenky, pronesená při určité příležitosti
  4. (často v množném čísle) hovor, mluvení, rozhovor
  5. Modèle:Upřesnění neověřené zvěsti, šířené převážně ústně
език
řečiště
noun
  1. žlab, který si vytváří vodní tok
    кори́то
  2. soustava cév nebo žil obsahující krev
    кръвообращение
řečnický
adjective
риторичен
řečnit
verb
  1. Modèle:Příznaky při jedné konkrétní příležitosti dlouho a/nebo únavně mluvit, zejména veřejně
  2. Modèle:Příznaky pronášet řečnický projev
публична реч
řečtina
noun
indoevropský jazyk používaný především v Řecku a na Kypru
гръцки
řeřicha
noun
rod rostlin z čeledi brukvovitých
кресон
řešení
noun
  1. postup, vedoucí k odstranění problémů v určité situaci
    1. решение
    2. реше́ние
  2. výsledek, který správně odpovídá na otázky zadané úlohou, hádankou apod.
    реше́ние
řešit
verb
  1. podrobovat analýze, vypořádávat se s problémem
  2. hovořit o něčem, bavit se o, probírat v diskuzi, diskutovat
  3. přemýšlet o něčem
решавам
řešitelný
noun
решим
řež
noun
избивам